Většinou se jedná o zvýšený limit hluku, který je aerodynamického původu. Ten vzniká právě působením větru na lopatková ramena a platí zde jasné pravidlo. Čím je vyšší výkon větrné elektrárny, tím je větší rozpětí lopatek a samozřejmě se tím zvětšuje hlučnost. V dnešní době se většinou instalují stožáry s lopatkami rotoru o průměrech 80 metrů a nejnovější výkonné větrné systémy mají průměr lopatek v rozmezí 120 – 140 metrů. S velikostí lopatek rotoru také souvisí větší vliv atmosférických jevů na proudění vzduchu, ve výšce 140 metrů nad zemí tyto vlivy nejsou zanedbatelné.

Za zvýšenou hladinu hluku může i nevhodná konstrukce a umístění stavby

Pokud je rotor elektrárny nasměrován po směru větru, dochází k výrazně vyšší intenzitě nízkofrekvenčního hluku, který je pro vnímání živými tvory velmi nepříjemný. Dochází k tomu v souvislosti s výskytem turbulentních proudů kolem gondoly, které zasahují do činnosti lopatkové vrtule. Z toho důvodu musí dbát majitelé elektráren, aby se instalovaly vždy proti směru větru, ale především v lokalitách, kde se směr proudění větru předpokládá téměř konstantní (zpravidla jde o severozápadní směr).

Zajistit optimální obtékání proudu větru

Hladinu atmosférického hluku také zvyšuje nevhodná konstrukce tvaru a zakončení lopatkových listů. V případě, že má rotor pouze konstantní otáčky, jediným možným řešením regulace je buď natáčení gondoly, nebo odchylka gondoly od přímého směru proudícího větru, anebo se natáčí lopatky. Tehdy ovšem nedochází k optimálnímu obtékání proudu větru, konstrukce lopatek pak s proudem vzduchu nesvírá ideální úhel, pro který byla původně navrhována, a výrazně se zvyšuje turbulentní víření, což způsobuje nárůst hladiny aerodynamického hluku.

Měření hluku včetně nízkých frekvencí

Jistým úskalím může být i nedostatečné měření intenzity hluku. Obvykle se měří ve frekvenčním rozsahu od 50 Hz až po 10.000 Hz, ale jak se zjistilo u některých projektů ve Švédsku, ve Španělsku a v Dánsku, problém je především u velmi nízkých frekvencí pod 50 Hz. Na lidskou psychiku a celkové zdraví člověka mají neblahý vliv, který podobně působí i na zvířata v přírodě, z tohoto důvodu se začínají kontrolní měření přizpůsobovat tomuto novému trendu.